Co dostáváme od neponičené krajiny s vodními toky?

Téměř každý z nás se již setkal s nějakým příkladem poničení základních životadárných funkcí krajiny, které vzniklo v důsledku lokálního komerčního zájmu. Diskuse na toto závažné téma, která proběhla 26.10.2009 v prostorách FAMU ukázala, že Česko má špičkové, mezinárodně uznávané odborníky, kteří dokáží pádně a průkazně argumentovat ve prospěch zdravého životního prostředí. Společnosti je na mnohých místech zcela zjevně upíráno právo na zdravé a funkční přírodní prostředí, a je na nás, na veřejnosti, abychom jim pomohli prosadit adekvátní řešení problémů s tím spojených v praxi. Vystoupení a následná diskuse ukázala, že již nejde jen o teoretické hypotézy o významu lesa a řek, nýbrž o průkazně ekonomicky kvantifikovatelné přínosy hlavních přírodních ekosystémů pro člověka. Výzkum ukazuje, že oproti dřívějším odhadům ročních přínosů přírodních ekosystémů ve výši dvojnásobku jsou spíše sto i více násobkem ročního průměrného HDP dané země.

Smyslem diskuse bylo vytvořit prostor pro vystoupení několika kandidátů na Cenu Ivana Dejmala,  udělovanou těm odborníkům na otázky trvale udržitelného růstu, kteří přinášejí společensky závažná zjištění srozumitelná jak pro odbornou, tak laickou veřejnost. Na semináři vystoupili tito odborníci s uvedenými tématy:

Jan Pokorný – Krajina jako zdroj služeb, které nikdo neplatí,

Otakar Štěrba – Říční krajina a její ekosystémy,

Josef Seják – Finanční ocenění služeb krajiny,

Vladimír Buřt – Krajiny v těžebních oblastech. 

Erudovaný znalec krajiny, jejich funkcí a povodňových vlastností, Jan Pokorný připomněl přítomným, že Česká republika realizuje v této oblasti uznávaný výzkum a má dlouhodobou historickou tradici přetváření krajiny s vynikajícími ekologickými parametry sahajícími až do 14. století, kdy bylo např. vybudováno unikátní dílo jihočeských rybníků. Přesto, že z původní rozlohy rybníků a takto citlivě hospodářsky přetvořené krajiny již zbyla jen asi 1/3, jde o funkční kulturní památku, která odolala i nedávným silným povodním způsobem, který překvapil i odborníky. Pan Pokorný vyjmenoval ve svém vystoupení mnohé krajinné funkce a poukázal na některé funkce méně doceňované např. krajinné hospodaření nejen s vodou, ale také se sluneční energií.

Celosvětový znalec řek a jejich ekosystémů Otakar Štěrba promítl přítomným vlastní snímky připravované knihy, která poutavým a přitom odborným způsobem přiblíží každému říční systémy celé Země, neboť většinu těchto řek také osobně na různých plavidlech procestoval. Po jeho přednášce lze jen těžko pochybovat o tom, že říční a okolní lesní ekosystémy patří pro udržení života na Zemi k těm nejdůležitějším.

Josef Seják navázal na přírodovědecké zdůvodnění popisů přínosů zdravé krajiny pro člověka ekonomickou rozvahou, která tyto přínosy vyčísluje v ekonomických kategoriích. Jeho podrobný popis způsobu ocenění většiny známých zásobovacích, podpůrných, regulačních a kulturních služeb krajiny, vyústil v jejich konkrétní finanční ocenění. Podle těchto propočtů nám přináší ročně průměrný hektar

• lesa nejméně 38 mil.Kč,
• říční nivy 30 mil.Kč, zatímco
• odvodněná pastvina jen 19 mil.Kč.

Je pravděpodobné, že služby krajiny přinášejí 100 až 500 krát více užitečných efektů, něž dokáže vytvořit člověk svou ekonomickou činností.

V závěru přednesl Vladimír Buřt podrobnou zprávu o ekologických a společenských škodách dlouhodobého a necitlivého vyuhlování Mostecké pánve.

Tato informačně hodnotná akce, které jsme se aktivně zúčastnili, nám potvrdila, že necitlivé zásahy do krajiny, motivované komerčními zájmy, vedou často k poškozování práv občanů na zdravé prostředí a tím i práva na jejich zdraví a náležitý rozvoj. Proto se naše občanské sdružení angažuje při řešení otázek udržitelného rozvoje zejména při výzkumu jeho vymezení, měření a ovlivňování. Za podstatný přínos našeho sdružení k řešení environmentální problematiky považujeme naší podporu při zjišťování nejvhodnějšího povolání pro každého zájemce a podpora k výkonu tohoto povolání. Naše dlouhodobé zkušenosti ukazují, že lidé zastávající své optimální povolání nemají problém s chápáním a respektování ekologické problematiky a dokáží je z pozice výkonu své profese aktivně realizovat či podporovat.