Jací lidé a jaká společnost je náchylná ke společné dohodě.

Každý z nás se snaží orientovat ve svém okolí tak, aby uspěl při svém vlastním rozhodování co nejlépe. Rozhodujeme se o tom jakému povolání se budeme věnovat, s kým se sblížíme a na koho si musíme dávat pozor. Zvažujeme, zda se pokusíme požádat o lepší ohodnocení naší práce nebo raději nebudeme dráždit svého zaměstnavatele. Přemýšlíme o reakcích lidí, kterým prodáváme naše služby nebo zda efektivně pedagogicky zvládáme studenty, které učíme apod. Problém je v tom, že dost dobře nevíme a pouze odhadujeme, jak se bude kdo chovat a jak na nás bude reagovat. Zajímavá doporučení k řešení konfliktů můžeme získat z dnes velmi rozvinuté, perspektivní i zábavné disciplíny, kterou je teorie her. S některými zajímavými výsledky řešení výzkumného projektu Grantové agentury ČR Teorie redistribučních systémů, který teorii her prohlubuje a které se prostřednictvím VŠFS účastní i náš zástupce se budete moci seznámit i na našich stránkách.

Není pochyb o tom, že lidé mají rozdílné cíle a také o tom, že volí k jejich dosažení různé postupy (strategie), což může vést a často také vede ke vzniku konfliktů. Protože řešení neshod a konfliktů účinným a kultivovaným způsobem je součástí poslání našeho sdružení, čerpáme též z výsledků teorie her, která se řešením konfliktních situací zabývá. Jde vlastně o to, jak vyhrát nebo jak rozpoznat „hru“, ve které se vyhrát nedá a nezúčastnit se jí.

Výzkum společnosti se odvíjí z různých stran, avšak v souhrnu jde vždy o dosažení takového stupně jejího poznání, které nám umožní dobře se v ní orientovat a využívat toto poznání ve prospěch právě této zkoumané společnosti. Ukázalo se, že pohled na realitu kolem nás, prostřednictvím teorie her, je nadějná cesta. Na dosavadní výsledky však možno pohlížet i z pozice jiných vědních disciplín. Ukazuje se totiž, že za určitých okolností může ve společnosti či v jiném menším uskupení osob převládnout tendence ke společně výhodné dohodě. Protože si výzkum na VŠFS klade za cíl mimo jiné popsat základní mechanizmy určující chování lidí, je možno tato otázku zkoumat i z hlediska socio-psychologického.

Schopnost realizace určité vyjednávací strategie je vždy závislá také na vlastnostech aktérů (vyjednavačů, hráčů) nebo v případě celé společnosti na její úrovni (kvalitě), která je daná stupněm jejího dosaženého vývoje. Tato úroveň je dána jednak dosaženou úrovní jednotlivých členů společnosti a také společenského prostředí daného například úrovní právních, etických, morálních a jiných norem, zvyklostí, zákonů apod. Schopnost společnosti i jejich částí dosáhnout společně výhodné dohody je závislá, podle názoru autora, především na dosažení dostatečného stupně (kvality):

a)  - uvědomění si společenské podstaty člověka, tj. stupně vzájemné závislosti všech členů společnosti. To se projevuje vyšší společenskou angažovaností a vyšším sociálním cítěním.

b)  - vyladěnosti jednotlivých lidí ve vztahu k posunu omezujících bariér v jednání z vnějších na vnitřní a ve stupni dosažení osobnostní svobody těchto jedinců.

c)  - subjektivně individuálního pocitu bezpečí. Nízký stupeň vede ke strategiím na pouhé přežití s tvorbou rezerv. Vyšší stupeň vede ke spolupráci a solidaritě v rámci rodiny, obce, národa, státu apod. To je předpoklad přechodu od konfrontačních ke kooperačním životním strategiím.

d)  - dosaženého „zdraví“ společnosti, které se projevuje v co největší absenci patologických jevů jak ve společnosti, tak v rámci tělesného a psychického zdraví jejich členů.

e)  - vzájemné informovanosti a transparentnosti společenských jevů. Netransparentnost je živnou půdou pro vznik paralelních systémů založených většinou na nelegálních činnostech a příjmech.

f)  - správy věcí veřejných.

g) - optimalizace uplatnění občanů na trhu práce, které odpovídá jejich schopnostem.

h) - kompatibility pracovních kolektivů a životních partnerství.

i)  - poznání reality světa a souladu dosaženého poznání reality v jednotlivých oblastech i kvality způsobu předávání těchto poznatků nové generaci účinným vzděláváním.

j)  - syntézy získaných poznatků a schopnosti celostního pohledu na člověka a společnost.

Usilování o dosažení co nejvyšších stupňů všech uvedených podmínek je užitečné již nyní, přičemž je zřejmé, že jejich maximální splnění je v současné době jen málo pravděpodobné. Dosažení vysokého stupně naplnění uvedených podmínek ale není utopie, neboť v minulosti k němu u dílčích seskupení lidí docházelo a může k němu docházet i nyní. Vyšší splnění uvedených podmínek se projeví v četnějších případech společně výhodných dohod jejich aktérů a menší četnosti protispolečenských, kriminálních a společensky nežádoucích jevů jako je korupce, kriminalita apod.

Pokud vás zajímá více než tyto stručné závěry, máte mezi články uveden celý příspěvek Socio-psychoplogické aspekty dosažení konsensuálního bodu.