Náměty k reformě vysokého školství ČR - takové, aby došlo ke zvýšení přínosu pro všechny zúčastněné.

V rámci spolupráce s VŠFS (Vysoká škola finanční a správní) na výzkumném projektu Lidský kapitál a investice do vzdělání, která se v této fázi zabývá reformou vysokého školství, se zúčastní zástupce našeho sdružení konference VŠFS s dále uvedeným příspěvkem v němž se uvádí, že obsahem reformy vysokého školství by neměl být jen přesun financování vzdělávání směrem ke studentům, nýbrž taková reálná a konkrétní opatření, která povedou jak k zefektivnění výuky, tak k lepšímu využívání schopností absolventů na trhu práce.

Příspěvek na konferenci VŠFS

Lidský kapitál a investice do vzdělání. Podtitul: Reforma vysokého školství z pohledu teorie her

konané dne 13. října 2009  

Název příspěvku: Dva náměty k reformě vysokého školství ČR - takové aby došlo ke zvyšení přínosu pro všechny zúčastněné. 

autor příspěvku:  Ing. Bc. Jiří Mihola,CSc., Medián občanské sdružení 

Projekt reformy vysokého školství vykazuje již v současné etapě rozpracovanosti, podle mého názoru, mnohá pozitiva a také některé nedostatky, kterými trpěly i jiné v posledních letech předkládané reformy (např. zdravotnictví). Velmi pozitivní je šířka veřejné diskuze a mezinárodní akcent. Negativní je absence základní koncepční myšlenky reformy, ze které by se měly odvíjet následné reformní kroky, včetně způsobu financování vysokého školství i podílu studentů na financování svého studia.

Jsem přesvědčen o tom, že reforma, která by přinesla podstatné zefektivnění výuky na vysokých školách, by mohla bez problémů apelovat na získání více peněz ať už od státu, měst, soukromých či státních firem, příjemců výsledků výzkumu nebo i studentů samotných. Proč nereformovat, když se to nakonec všem nebo většině „hráčů“ vyplatí. Pokud nenabízím více na výstupu ze systému nebo o tom nedokáži přesvědčit, protože takový efekt vlastně neočekávám nebo narážím na nesnadnou měřitelnost zlepšení efektů, bude se moci skutečně reformovat jen ztuha. Prokázání zlepšení výstupů v podobě schopnějších a lépe připravených absolventů skutečně není snadné, neboť jde v takovém případě většinou o změnu kvality, která se navíc prosazuje se zpožděním a diferencovaně podle toho jak schopné studenty jsme ke studiu přijali. Zlepšení výstupů proto musí být výrazné a tím nepřehlédnutelné. 

Z mé dlouholeté osobní praxe hledání možností kultivace lidských zdrojů v rámci národohospodářského výzkumu, zprostředkovávání profesního a osobnostního poradenství od mezinárodní sítě diagnostiků i z aplikace těchto metod při realizaci grantových projektů, hrazených z ESF ČR, vyplývá několik takovýchto možností, z nichž vybírám tyto dvě:

1. Zpřístupnit absolventům středních škol, kteří jsou před výběrem vhodné vysoké školy, informace o nejvýhodnějších povoláních pro daného jedince z hlediska zastoupení jejich schopností nebo na tom postavit přijímací řízení na VŠ. Studium oboru či školy odpovídající optimálnímu povolání je mnohem efektivnější a pracovní výsledky po absolvování odpovídající profesní přípravy jsou nadprůměrné. To se může týkat i těch, kteří usilují o pedagogickou dráhu na některé vysoké škole. Vedlo by to k podstatnému zefektivnění práce budoucích pedagogů a tím k zefektivnění jak pedagogické, tak výzkumné činnosti vysokých škol.

2. Zařadit do výuky na všech vysokých školách základy osobnostní diagnostiky a komunikace, která významně zefektivní výměnu informací mezi lidmi a zvýší účinnost všech forem řízení lidí. Je to cesta k preventivním opatřením, vedoucím k zefektivnění dopadů činnosti lidského činitele, k lepšímu pochopení vlastních schopností a tím i k jejich efektivnějšímu využití, což následně povede ke zvýšení jak osobních, tak společenských dopadů profesních výkonů.

Využití jednoho nebo obou námětů by se projevilo v úloze teorie her rozvíjené úspěšně na VŠFS tím, že by se problém přenesl na výhodnější redistribuční plochu (funkci). Je to stejný efekt, jaký se vyskytuje u agregátní produkční funkce při rostoucí souhrnné produktivitě faktorů. Celá plocha, na níž lze modelovat substituční procesy se posouvá výš, tj. do prostoru vyšších efektů.