Výsledky dotazníkového šetření studie na zvýšení efektivnosti výuky na ZŠ a SŠ

Dotazníkové šetření bylo iniciováno studií vypracovanou v rámci projektu ESF ČR Rozšíření kompetencí učitelů v technických oborech, reg. č. CZ.1.07/1.3.07/03.0021. Tato studie bude využita při tvorbě výukového modulu pro učitele SŠ.

Projekt reaguje na aktuální potřebu zvýšit efektivnost výuky v Ústeckém kraji a na zjištění mezinárodního výzkumu OECD – PISA, který ve své studii[1] konstatoval, že: „Efektivnost výuky žáků s poruchami chování na základních školách v Ústeckém kraji je nízká.“ Výzkum OECD přináší nový pohled na hodnocení výsledků vzdělávání tím, že klade důraz na ty vědomosti a dovednosti, které jsou důležité pro plnohodnotné uplatnění žáků v moderní společnosti. Potřeba realizace projektu vychází z dlouhodobých zkušeností s provozem škol a vzdělávacích zařízení se žáky s poruchami chování. Ukázalo se, že dochází ke snížení efektivnosti výuky a výchovy, jež se projevují narůstajícím počtem problémových situací jak při školní výuce, tak při zapojování absolventů do pracovního života. Řešení konfliktních situací s problémovými žáky neúměrně zatěžuje kvalitu výuky ostatních žáků ve třídách.

Cílem vzdělávacího modulu je zlepšit komunikaci s problémovými žáky a seznámit s možnostmi zefektivnění výuky. Též upozornit na zhoršování postavení učitelů i postoje společnosti ke vzdělávání, k silnému rozvoji individualizmu (na úkor vzájemné solidarity a sounáležitosti) a k rozvíjejícímu se prostoru pro negativní společenské jevy. Úspěšné ověření modulu v ÚK je podmínkou jeho využití v celé ČR.

Empirické podklady, mapující momentální rozvoj negativních i pozitivních jevů ve školách Ústeckého i dalších krajů, byly shromážděny pomocí dotazníkového šetření a osobních konzultací na reprezentativním vzorku základních a středních škol. Toto šetření bylo později rozšířeno též na Středočeský kraj a Prahu. Cílem šetření bylo shromáždit negativní i pozitivní názory učitelů i jejich postoje k některým nástrojům zvyšování efektivnosti výuky i práce s nadanými dětmi.

Medián občanské sdružení (MOS)[2], které na tomto projektu spolupracuje, se zabývá rozšiřováním preventivních metod při předcházení neshod a konfliktů. Naše pracoviště se zabývá jak teoretickou a metodickou činností, tak praktickou poradenskou a pedagogickou činností. Pravidelný kontakt s žáky, učiteli a školami umožňuje našim členům utvářet si reálný obraz o současném postavení učitelů i o jeho vývoji v posledních desetiletích. Nároky na učitele i očekávání rodičů a celé společnosti rostou, zatímco materiální zabezpečení, podmínky výuky a společenská prestiž buď stagnují nebo se i zhoršují. Za této situace má školství ČR jedinou možnost jak současný stav zlepšit, a to zavádět takové efektivní výukové metody, které podstatně zkvalitní vzdělávání a přitom nebudou příliš náročné na materiální vstupy a přímou podporu do tohoto resortu.

Jestliže chápeme výchovu jako cílevědomou, záměrnou činnost, směřující k všestrannému rozvoji osobnosti, jejímž cílem je rozvíjet a usměrňovat aktivity vychovávaného, kultivovat jeho osobnost, vztah ke světu a tak umožnit jeho aktivní a pozitivní začlenění do společnosti, musíme vědět, jaké schopnosti žáků máme rozvíjet. Proto se neobejdeme bez prostředků jejich včasného rozpoznávání a související motivace, a ani bez zlepšení komunikace mezi učiteli a žáky. Právě tyto účinné nástroje, které se nám v praxi osvědčily, zvyšují efektivnost výuky a přitom nejsou náročné na investice a další vstupy do školství.

1  Charakteristika dotazníkového šetření a vzorku respondentů

1.1  Dotazník a jeho struktura        

Dotazník má 4 hlavní části a obsahuje celkem 30 otázek. První tři části mají anketní podobu s možností volit jednu ze čtyř navržených odpovědí, představujících rostoucí sílu dotazovaného jevu (např. do 20 %; mezi 20 až 50 %; mezi 50 až 80 %; nad 80 %; nebo do 5 případů; mezi 5 až 10 případy; mezi 10 až 20 případy; více jak 20 případů apod.). Smyslem některých otázek úvodních částí je zjistit, jak jsou využívány stávající podpůrné aktivity i jaký by byl zájem o další formy pomoci. Čtyři možné odpovědi pak mají tvar vůbec; málo; dost; velmi. Poslední, čtvrtá část dotazníku je tvořena 4 otázkami, a respondentům je dána možnost vyjádřit se verbálně k obtížně zvládnutelným školním situacím, ke zkušenostem z jejich zvládání, k námětům na podporu učitelů a k opatřením proti narůstání počtu i závažnosti konfliktů žáků, zejména těch s poruchami chování při výuce.

Účelem první části (12 otázek) je zjistit rozsah a stupeň závažnosti kázeňských přestupků a změny ve vývoji za posledních 5 let i naléhavost potřeby významných opatření pro řešení konfliktních situací. Dvě otázky se zabývají výukou nadaných dětí. Poslední otázka této části je věnována prestiži učitelů a jejich finančnímu ohodnocení. Druhá část (7 otázek) se zabývá především silou působení mimoškolních vlivů a předpokládanou relací mezi výchovným vlivem rodiny a školy. Třetí část (7 otázek) je věnována otázkám významnosti zvládání komunikačních dovedností, spolupráce s psychology či výchovnými poradci, možností individuálního přístupu k žákům i existence spolehlivých a prakticky použitelných diagnostických metod. Závěr třetí části zjišťuje postoje k různým druhům poradenství i ochotě zúčastnit se dalšího vzdělávání v souvisejících oblastech. Zbývající 4 otázky, představující čtvrtou část dotazníku, dávají prostor k vyjádření popisu problémových situací, které učitel považuje za obtížně zvládnutelné, k uvedení příkladů dobře zvládnutelných problémových situací a je zde též prostor na vyjádření vlastních námětů na podporu jeho pedagogické činnosti i na prevenci vzniku konfliktních situací.

Závěrečná část dotazníku shromažďuje některé základní údaje, potřebné k zařazení respondentů z hlediska pohlaví (žena; muž); typu školy (ZŠ; SŠ; G) a věku (do 35 let; mezi 35 a 50 lety; nad 50 let). Předpokládáme, že se šetření bude po nějakém čase opakovat.

V dotazníku jsou zakomponovány též některé kontrolní vazby, umožňující posuzování reliability, validity a vnitřních vazeb otázek, sledujících logičnost a provázanost odpovědí. Vyhodnocení těchto vazeb slouží k posouzení věrohodnosti odpovědí z hlediska celého souboru respondentů, tj. například zda souhrn respondentů bere dané šetření vážně a zjevně usiluje o své, byť subjektivní, vyjádření nebo zda jsou odpovědi poznamenány nějakým systémovým posunem odpovědí. Současně se zjišťuje, zda někdo individuálně nezkresluje odpovědi například jako důsledek zvýšené recesivnosti či spekulativnosti nebo úmyslné snahy ovlivnit výsledky určitým směrem. Celý dotazník je k dispozici v rubrice Aktuality - Podpora škol při získávání finančních prostředků z ESF ČR – dotazník pro učitele ze dne 25.3.2010.                                                                                 

1.2  Způsob vyhodnocení shromážděných údajů                                          

V prvém kroku budou vyhodnoceny první tři části dotazníku. Odpovědi na každou otázku budou nejdříve posuzovány zvlášť a pokud budou odhaleny důležité vazby na jiné zjišťované oblasti nebo pokud se projeví významnější rozdíly z hlediska sledované struktury celého komplexu respondentů, budou zařazena grafická zobrazení, postihující tyto souvislosti. Otázky o působení mimoškolních vlivů budou vyhodnoceny souhrnně, stejně jako každá ze tří oblastí. Samostatně bude zpracována verbální část. Zvláštní pozornost bude věnována osobním pozitivním zkušenostem a námětům na řešení a opatření. Vyhodnocení všech částí bude shrnuto do závěrečného vyhodnocení dotazníkového šetření.

1.3 Charakteristika vzorku respondentů a jejich vypovídací schopnosti

Distribuce dotazníků byla prováděna prostřednictvím vedení škol osobně nebo internetem. Bylo osloveno celkem 260 škol z nichž 95 odpovědělo. Z celkového počtu 260 oslovených škol jich má 192 působiště ve městech, a ze škol, které odpověděly, je jich 60. Tyto školy jsou především z Ústeckého kraje a dále ze Středočeského kraje a z hl.m. Prahy. Rozmístění respondentů v rámci ÚK lze považovat za reprezentativní, jsou mezi nimi školy umístěné v Mostě, Chomutově, Litvínově, Varnsdorfu, Rumburku, Ústí nad Labem, Děčíně, Litoměřicích, Podbořanech, Roudnice n. L. a dalších lokalitách. Z každého okresu je zastoupena nejméně jedna významnější škola nebo učiliště, na každý okres připadá nejméně 10 dotazníků. Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo více než 6 % škol ÚK.

Přesto, že účast učitelů byla zcela dobrovolná, setkala se zejména v ÚK se zájmem oslovených. O tom svědčí mimo jiné návratnost dotazníků, která se v ÚK pohybovala mezi 75 až 80 % a v 45 % v ostatních krajích. Celkový počet vyplněných dotazníků je 285, z toho v ÚK 110, což představuje 1,2 % učitelů všech ZŠ a SŠ ÚK (vztaženo k údaji za školní rok 2008/09).

Strukturu celého souboru respondentů z hlediska všech sledovaných atributů ukazuje diagram č.1. Z hlediska typu školy převažují dotazníky ze SŠ, kterých je 55 %; ⅓ respondentů je starších 50 let, střední generace, tj. 35 až 50 let je zastoupena nejvíce 38 % oproti mladým učitelům do 35 let věku, kterých je nejméně 29 %; obě pohlaví jsou v celém vzorku zastoupeny rovnoměrně. Žen je o 4 procentní body nad 50 % a mužů o 4 procentní body méně než 50 %.

Diagram č.1

Vykázaná cca polovina žen a mužů v celém souboru respondentů je výsledkem nerovnoměrného rozdělení žen a mužů v ZŠ a SŠ (včetně G), což ukazuje diagram č.2. ZŠ jsou zastoupeny ze 2/3 ženami, zatímco v SŠ převažují muži, kteří zde tvoří 57 %. Na výsledné rovnoměrné zastoupení žen a mužů mělo vliv silnější zastoupení SŠ ve sledovaném souboru 285 vyplněných dotazníků.

O věkové struktuře mužů, žen i ZŠ a SŠ informuje diagram č.3. Relativní zastoupení mladých učitelů do 35 let ve všech uvedených souborech (ZŠ, SŠ, muži, ženy) se pohybuje od  27 % do 31 %. V souboru odevzdaných dotazníků ze ZŠ a SŠ mírně převažuje střední generace nad nejstarší. Pouze u mužů převažuje starší generace, zatímco u žen výrazně převažuje střední generace, která představuje 41 % celého souboru a je tudíž o 20 procentních bodů větší než zastoupení žen nejstarší generace, které činí 31 %.

Diagram č.2

Diagram č.3

Strukturu respondentů lze považovat vzhledem k svému složení z hlediska typu školy, pohlaví, věku i územního rozložení za reprezentativní zejména v ÚK. Podíl zúčastněných učitelů ve výši 1,2 % všech učitelů ZŠ a SŠ v ÚK není vysoký, avšak pro šetření sondážního typu dostatečný. Na hranici únosnosti jsou nejméně zastoupené struktury, kterými jsou mladí učitelé-muži na ZŠ, kterých je v souboru jen 12 a středně starší učitelé-muži ze ZŠ, kterých je jen 14. Celkově je, zejména v ÚK, pozitivně vysoká návratnost dotazníků, což svědčí o poměrně velkém zájmu o tuto akci. Z dalších akcí se školami a s učiteli ÚK i z častého styku s mnohými z nich lze dovodit, že obdobné názory jako respondenti sdílí i další jejich kolegové, kteří narážejí na obdobné problémy.

2  Stručné závěry dotazníkového šetření

Cíl dotazníkového šetření, kterým bylo sondážní ověření momentálního stavu rozvoje jak pozitivních, tak negativních jevů na ZŠ a SŠ zejména v ÚK a ověřit naléhavost zavedení opatření na zvýšení efektivnosti vzdělávacího procesu i postoje k některým možným řešením, byl splněn.

Ve školách ÚK dochází ke zhoršování kázně, narůstá počet tříd s více jak 20 % žáků s vážnými poruchami chování, takže učitelé musí na její udržení věnovat stále větší část své kapacity, což se u 5 až 10 % učitelů stává kritické. Nemá-li dojít v dohledné době k závažnějším společenským excesům, je nutno provést na podporu učitelů účinná systémová opatření. Udržení asi čtvrtinové psychické rezervy je u každého učitele nutnou, i když nikoliv jedinou podmínkou zvládání konfliktních situací. Vedle rozsahu kázeňských přestupků roste v ÚK i jejich závažnost, o čemž svědčí rostoucí počet případů, kde musí učitelé řešit kázeňské přestupky s pomocí vedení školy nebo policie i jiných mimoškolních institucí. K tomuto kroku muselo v ÚK sáhnout již 40 % učitelů alespoň jednou za rok a 10 % více než desetkrát za školní rok. Výrazné zhoršení uvádějí především ženy-učitelky, zatímco spoluúčast policie nebyla např. zaznamenána ani v jednom případě u mladých učitelů. Zhoršení se týká jak SŠ, tak především ZŠ v ÚK. Situaci je nutno považovat, podle mého názoru, za velmi alarmující. O závažnosti svědčí například to, že 72 % dotázaných učitelů-mužů a téměř 80 % učitelek se domnívá, že si řešení konfliktních situací vyžaduje významná opatření jak ve škole, tak mimo ni. V Praze a ve Středočeském kraji je učiteli kázeňská situace i její změny hodnoceny mnohem lépe.

Stav a vývoj násilí na školách zjišťovalo také rychlé šetření ÚIV v roce 2008. Asi v pětině škol se v průběhu posledních 3 let vyskytly sečné, bodné a jiné zbraně; časté jsou verbální útoky žáků i rodičů na učitele. K fyzickému útoku žáka na učitele došlo v posledních 3 letech na 6 % škol. Časté je poškozování majetku školy.

Z mimoškolních vlivů je učiteli ÚK považována (diagram č.4) za nejvýznamnější výchova v rodině. Následuje vliv sdělovacích prostředků a veřejného mínění, který hodnotí významněji ženy a vrozené dispozice (ocenění váhy tohoto vlivu roste s věkem), které zase významněji hodnotí muži. Jako málo významné se učitelům jeví vliv umění, propagace vědy a poznání a vliv významných osobností. Za důležitý signál považuji především to, že je učiteli významně hodnocen vliv sdělovacích prostředků a veřejného mínění, který v současné době působí často negativně. Alarmující je také zjištěný velmi malý vliv významných osobností. Podíl mimoškolních vlivů na vznik konfliktních situací ve škole vidí učitelé jako velmi významný, ⅔ jej vidí jako vyšší než 30 %. V této oblasti se příliš neliší hodnocení podle pohlaví, typu školy, věku ani kraje.

Váha jednotlivých mimoškolních vlivů                                       Diagram č.4

Učitelé významně inklinují k předloženým námětům na řešení konfliktních situací vyvolaných žáky s poruchami chování. Téměř 70 % všech učitelů a více jak 80 % mladých učitelů má zájem zlepšit své komunikační dovednosti. Téměř polovina učitelů významněji spolupracuje s PPP a psychology, což je dobrým příslibem pro zvyšování efektivnosti výuky, zvláště pokud bude tato oblast posílena vhodnými metodami, řešícími vzdělávací proces v širším kontextu a systémově. Jedním z cílů zavedení těchto metod je i řešení závažného problému, spočívajícího v tom, že se 75 % učitelů domnívá, že v současné době není možný individuální přístup k žákům. Více jak 2/3 učitelů neví, že existují prakticky použitelné metody včasného a spolehlivého rozpoznání potencionálně problémových žáků a jejich schopnostního potenciálu.

O tom, že by lepší finanční ohodnocení učitelů zvýšilo prestiž učitelů jsou přesvědčeny téměř ¾ učitelů. Toto přesvědčení se prohlubuje s věkem a silněji jej vyjádřily ženy. Z hlediska krajů a typu školy rozdíly nejsou.

Převážná většina učitelů (70 %) projevila značný zájem o individuální poradenství. Učitelé si při své značné psychické zátěži uvědomují, jak užitečná je individuální znalost dispozic a schopností každého jejich žáka, avšak rovněž, jak časově náročné a někdy nejisté je odvodit tyto informace pouze z chování jednotlivých žáků. Velikost úvazku, počet žáků ve třídách, množství učiva, rostoucí požadavky na výukové metody i nárůst administrativy tuto analytickou činnost téměř znemožňují. Přitom je uvedená znalost základem požadované individualizace výuky. Pokud učitelé žáky dobře znají, snadněji přizpůsobí výuku jejich dispozicím a potřebám. Je tedy pochopitelné, že by učitelé ocenili, pokud by mohli získat o svých žácích včas spolehlivé informace o jejich přednostech, slabých stránkách, povahových zvláštnostech i nejvhodnějším zaměření. Cca 60 % učitelů projevilo zájem o pedagogicko-právní poradenství individuální povahy, od kterého očekávají odborné pedagogické a především právní informace, které jim umožní stanovit jasné mantinely jejich výchovného působení. Celkem ¾ všech učitelů a 80 % učitelek stejně jako 80 % všech učitelů ze ZŠ projevilo zájem o komplexní seminární vzdělávání, které by jim přineslo ucelené poznatky, umožnilo získat nové, např. komunikační dovednosti a seznámilo je s novými možnostmi individuálního právního, osobnostního a profesního poradenství i včasného diagnostikování žáků s poruchami chování.

Celkově lze shrnout, že situace v úrovni a vývoji kázně na ZŠ a SŠ ÚK ještě není kritická, ale je již alarmující a vyžaduje si řešení. Počet případů mezních kázeňských přestupků a především jejich nárůst i závažnost se dostává na hranici, kdy již nelze spoléhat na to, že to školy zvládnou jen vlastními vnitřními prostředky. Je pravděpodobné, že další nárůst těchto jevů by nebyl lineární, ale od určité chvíle až exponenciální. Tomu odpovídá i situace v jiných vyspělých zemích[3].

Díky verbální části dotazníku bylo možno zkonkretizovat těžko zvládnutelné problémové situace a kázeňské přestupky[4]. Jde o hrubé, drzé a vulgární chování, výsměšnost, negativizmus, agresi, užívání návykových látek, včetně drogové závislosti, nerespektování pokynů učitele. Menší udávaný výskyt mají záškoláctví, nezájem o studium a šikana. Za velký problém považují učitelé nedostatečnou spolupráci s rodiči, kteří se o své děti nezajímají, nespolupracují nebo vědomě „shazují“ pedagogy v přítomnosti svých dětí. Obtížně zvládnutelné jsou též případy dětí, kterým zemřeli rodiče nebo se rozvedli. Učitelé též poukázali na potřebu odborné pomoci při práci s psychicky narušenými žáky.

Výzva k vylíčení způsobů dobře zvládnuté konfliktní situace vzbudila u řady učitelů rozpaky. Někteří uvedli, že nevědí, jiní, že zatím takové problémy nemají. Nejčastěji uváděli jako účinný prostředek zvládání konfliktních situací důrazné napomenutí, dohled, kontrola žáka a domluva s případnou účastí rodičů. Starší učitelé upřednostňují individuální přístup a důslednou kontrolu. Jako účinný prostředek uváděli učitelé všech věkových kategorií „přerušení dosavadní činnosti a následném vysvětlení chování rušícího žáka učiteli a komentář ke všem ostatním žákům“. Méně často byla uváděna izolace žáka a vlídný způsob jeho zklidnění a spolupráce s psychologem, s rodiči, policií a kurátorem. Učitelé doporučují dokladovat chování problémového žáka. Mezi učiteli střední generace na SŠ se objevily tyto náměty: převést problémovou situaci na legraci; zvýšit motivaci žáka nebo zlepšit vzájemné vztahy mezi žáky. Většinou tedy jde u závažnějších a opakovaných případů o zaměření pozornosti učitele na problémového žáka a zapojení rodičů a specialistů do procesu řešení závažných přestupků.

Mezi nejčastější náměty na přímou podporu pedagogů patřila vedle nezbytné spolupráce rodin žáků a vedení školy, především podpora výchovných poradců, specializovaných odborníků nebo psychologů a odborné právní, případně též lékařské zázemí školy. Učitelé by uvítali jak přímou spolupráci se specializovanými právníky, tak takovou úpravu stávajících právních norem, které budou lépe odrážet momentální stav ve školství ČR. Jsou ochotni podstoupit výcvik komunikace v problémových situacích a nácvik asertivity. Mnozí učitelé by uvítali větší společenskou podporu prestiže učitelského povolání; statut veřejného činitele (nově úřední osoby) i větší kolegialitu a spolupráci mezi učiteli. Zejména starší učitelé by ocenili zlepšení atmosféry ve společnosti. Někteří učitelé poukazují na problematičnost financování škol podle počtu žáků.

Otázka 30  Preventivní opatření proti vzniku konfliktů                                    Diagram č.5

Mezi mnoha náměty na preventivní opatření vzniku konfliktů (diagram č.5) bylo: zapojení rodiny do vzdělávacího procesu; přísný režim a větší pravomoci školy vůči žákům; hojné pořádání mimoškolních akcí a přátelské vztahy s žáky a zavedení jasných pravidel a jejich důsledné dodržování. Učitelé kladou důraz na společný výchovný postup rodiny, učitele, školy, případně psychologa. Další náměty spočívaly v menším počtu žáků ve třídách, důsledné předškolní výchově, kvalitním výběru žáků ke studiu a zlepšení pohledu společnosti na učitele, výcviku osobní asertivity a přednáškách specialistů. Učitelé by uvítali vytvoření podmínek pro individuální přístup k žákům, vyžadující dobrou znalost jejich schopností i sociálních vazeb ve třídě. Z méně frekventovaných námětů je to včasné řešení konfliktů, vhodné rozsazení žáků, omezení vlivu PC a některých volnočasových aktivit i zařazení výuky sociálních dovedností do výuky žáků.

Přesto, že náměty na opatření, shromážděné prostřednictvím dotazníkového šetření, jsou i vzhledem k jeho sondážnímu rozměru bohaté, tak asi ¼ učitelů nemá představu o tom, jaká východiska ze současného stavu české školství má. 13 % učitelů napsalo přímo: „Odpověď neznám“. Učitelům přísluší, podle mého názoru, v procesu zefektivnění výuky dvě úlohy:

• Vyjádřit se k současnému stavu školství na základě detailních informací z terénu, ve kterém působí.
• Realizovat systémová doporučení v rozsahu své působnosti.

Vše ostatní je úlohou vědeckých pracovníků, profesorů na pedagogických vysokoškolských institucích, odborníků z dalších souvisejících vědních oborů a také MŠMT a školských odborů. Tato studie a toto dotazníkové šetření je jen skromným příspěvkem k tomuto procesu. Dotazníkové šetření ukázalo, že učitelé se dobře zhostili první informační a námětové role i to, že jsou připraveni ujmout se stejně dobře i své role implementační.

Téměř všichni učitelé se domnívají, že při výuce nadaných a velmi nadaných žáků je nutno přihlížet k jejich individuálním zvláštnostem prostřednictvím zvláštního výukového programu. 

Odpovědi, které jsme získaly ze Středočeského kraje a z hl.m. Prahy se od výsledků z ÚK liší v tom, že učitelé pociťují mnohem menší rozsah kázeňských přestupků a jejich závažnosti a nepociťují ani zhoršování této situace. U mimoškolních vlivů vidí až dvojnásobný vliv sdělovacích prostředků, někteří až 40 %. Zájem o spolehlivé individuální poradenství, o pedagogicko-právní poradnu i o seminární vzdělávání, zaměřené na předcházení konfliktů, projevili stejně intenzivní jako v ÚK.

Podrobné výsledky za ÚK jsou k dispozici ve  studii Cesty ke zvýšení efektivnosti výuky žáků s poruchami chování v Ústeckém kraji, která je k dispozici k nahlédnutí v našem sdružení.

[1] S Programme for International Student Assessment se lze blíže seznámit na stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání (dále i ÚIV) http://www.uiv.cz/.

[2] O poslání MOS na poslání.

[3] Za poslední 3 roky vzrostl v řadě zemí světa výrazně počet útoků na žáky a učitele viz např článek Globální problém škol: Pocit bezpečí je vytlačován strachem. (Globální problém, 2010, s.6) http://www.ucitelskyzpravodaj.cz/aktualne/tabid/331/articleType/ArticleView/articleId/559/Globln-problm-kol-Pocit-bezpe-vytlauje-strach.aspx

[4] Velmi reprezentativní výčet kázeňských přestupků „odpovídajících době“ najdete v článku Ty vole, na základní škole … Učitelský zpravodaj č.15 s.22 a 23. (Ty vole, 2010)