Podnikový právník je tykadlem firem

Obdivuji živnostníky, kteří se i přes narůstající právní úpravu vrhají do dalšího podnikání a něco stále vyrábějí. I když by ke znalosti všech předpisů potřebovali právníka, nemohou si ho dovolit. U velkých společností by ale podnikový právník určitě chybět neměl, říká Marie Brejchová, prezidentka Unie podnikových právníků ČR a současně vedoucí právního oddělení společnosti Pražská energetika (PRE). Podle odhadu Brejchové v Česku působí zhruba 1500 podnikových právníků.

HN: Jaké jsou největší rozdíly mezi podnikovým právníkem a advokátem?

Rolí podnikového právníka je hlavně předcházet sporům. Podnikový právník má na radu mnohem méně času než advokát. Když zavolá nadřízený, který má nějaký problém, a chce hned vědět, jak se dá problém řešit. Dalším rozdílem je, že úspěšnost podnikového právníka není závislá na počtu odpracovaných hodin na případu. Má tak motivaci věc spíše pro firmu skončit a pokud je to pro firmu výhodné, raději počítat s možností odpisu pohledávek než se za každou cenu soudit.

HN: Těžíte nějakým způsobem z vnitřního know-how firmy oproti advokátům?

Ano, využívám toho, že znám vnitřní chod společnosti. Mnoho kolegů, kteří jsou právní laici, jsou odborníky ve svých oborech a jsou schopni mi sdělit informace potřebné k vyřešení problému. Navíc komunikace se zaměstnanci nemůže probíhat tak, že bych jim předávala memoranda o délce dvacet a více stran, ale ty informace musejí být stručné a jasně jim musí říci, jaké je řešení. Podnikoví právníci se musí vyvarovat toho, aby podnikatele zahlcovali e-maily, které už nebude nikdo ani číst.

HN: existuje nějaká problematika, na kterou se vyplatí zaměstnat podnikového právníka a nikoliv advokáta?

Pokud se jedná o podnikatele, jehož byznys je velice úzký, specializovaný, dotýkají se ho jen některé předpisy, uzavírá stále stejné smlouvy a nepřichází tam další variabilita, tak mu stačí advokát jen jednou za čas. Naše právní úprava je ale čím dál širší a obdivuji živnostníky, kteří se do něčeho vrhají a něco stále vyrábějí. Ke znalosti všech těchto předpisů by právníka potřebovali, ale nemají na něj prostředky. U velkých společností by ale podnikový právník určitě být měl, protože právě on je právním tykadlem společnosti. Právě podnikový právník by měl cítit, kdy je již třeba si k záležitosti přibrat i advokáta

HN: Jak může podnikový právník pomoci při výběru advokáta?

Určitě bych doporučila podnikatelům, aby se s ním radili. Podnikový právník je schopen pochopit technické problémy a současně zná i právo. Umí advokátní kanceláři zadat úkol tak, aby byla odpověď relevantní.

HN: Podle jakého klíče tedy advokáty doporučujete

Když třeba děláme akvizici v Česku, volím českou advokátní kancelář. Pokud je v transakci mezinárodní prvek, volím kancelář mezinárodní. Důležitá je i osobní zkušenost. Když kolegovi zavoláte a on umí bez přípravy odpovědět, vidíte, že je v obraze. Existují i právní žebříčky. Osobně dám ale nejvíce na vlastní zkušenost.

HN: Na jaké problémy narážíte při spolupráci s advokátními kancelářemi?

Když dostanu výsledek jejich práce, jsem někdy ve stejné situaci, jako když jsem dotaz zadávala. Ani já přece nemohu svému nadřízenému říct, že problém můžeme řešit jedním, druhým nebo i zcela jiným způsobem. Musím si věc promyslet, zkonzultovat, ale pak musím říct konečný názor. Mohu upozornit na některá nebezpečí, ale musí se jednat o jednoznačnou odpověď.

HN: Právní prostředí v Česku za poslední léta dozrává. Je ještě něco, co byste českým advokátům vytkla?

Je to vidět třeba u přednáškové činnosti. Zaplatíte si seminář, a zatímco některý advokát vám sdělí vše včetně čísla judikátu, druhý si to nechá pro podnikatele, který za ním přijde do kanceláře a zaplatí znovu. Také si pamatuji na dobu po účinnosti současného obchodního zákoníku, kdy nikdo z advokátů nechtěl říci svůj názor. Vyjádřit se je velká odpovědnost, ale současně to slouží ke zlepšení právní kultury.

HN: U velkých společností působí i desítky podnikových právníků. Mělo by pak právní oddělení fungovat centrálně, nebo naopak dle oddělení 

Centralizace právníků ve firmě je nutná. Právní oddělení by se mělo řídit z jednoho místa a pak se nemůže naplnit vtip o dvou právnících a třech různých názorech. Právní oddělení se také nemůže někde zavřít a vyvěsit úřední hodiny,kdy mohou zaměstnanci přicházet.Mělo by naopak být otevřeno vnitřním klientům a dokázat je vzdělávat. Jak říká čínské přísloví: Nejde jen o to někomu rybu dát, ale naučit ho, jak ji ulovit.

HN: Jste prezidentkou Unie podnikových právníků. Setkáváte se i s tím, že by se advokáti prostřednictvím unie snažili oslovit možné klienty?

Určitě toho často využívají. Je to vidět hlavně v posledních čtyřech až pěti letech. Když jsem dříve hledala přednášející, bylo třeba někoho vytipovat, oslovit ho a dnes se to děje naprosto opačně. Advokáti vidí, že nereprezentujeme jenom své členy, ale máme i kontakty na další podnikové právníky, a mají možnost je takto oslovit. Nestačíme ale všechny možnosti ani využívat.

HN: Kdybych chtěl unii nějakým způsobem oslovit s nabídkou přednášky, co bych vám měl tedy nabídnout?

Opravdu aktuální téma. Výjimkou je připravovaný občanský zákoník, který se už sice připravuje roky, ale na jehož semináři v dubnu byla obrovská účast. V listopadu přijde na řadu třeba novela zákoníku práce.

HN: Podařilo se vám na těchto seminářích vytvořit si i názor na současný stav judikatury. Je opravdu tak vzdálená od praxe, jak se někdy říká?

Ano. Jsou případy, kdy se chytáme za hlavu. Připadá nám, že rozhodování soudů odplouvá někam mimo realitu fungování firem. Nejvíce to je vidět asi v oblasti korporátního práva. Zaznamenali jsme ale i snahu soudcovské unie s tím něco dělat. Sami soudci měli zájem organizovat semináře, kde by bylo možné jim sdělit, jak přesně to ve společnostech funguje. Celé to ale skončilo tím, že se nám nepodařilo kvůli soudcovské nezávislosti najít formu, kterou to realizovat, aby to nevypadalo jako PR nějaké společnosti.

HN: Vedle neodbornosti soudů se často kritizuje i jejich pomalost. Je kritika zasloužená?

Hodně záleží i na účastnících řízení. Průběh řízení strany často protahují a soudce nemá dostatečné nástroje pro urychlení řízení. Lidé se často nevyjádří a pohne s nimi, až když k nim přijde exekutor. Potom začnou chtít něco řešit. Tvrdí, že úroky jsou moc vysoké nebo že nemohli platit, ale když se podívám do spisu, tak od začátku často nereagují na upomínky. Pro soud není jiné řešení a problémy si zavinili sami. Potom je řešení spravedlivé a oprávněné

Tomáš Hülle

---

VLASTNÍ PRÁVNÍK, NEBO EXTERNÍ ADVOKÁT? Česká právní úprava je čím dál širší. A stanoviska advokátních kanceláří, které požádáte jako firma o pomoc, leckdy postrádají jasný závěr. S přesnou formulací právního problému i jeho řešením může pomoci podnikový právník, který zná fungování firmy i právní předpisy, říká prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová.

---

Někdy nám připadá, že rozhodování soudů odplouvá někam mimo realitu, říká prezidentka Unie podnikových právníků.